Co se stane s pokladem, když ho postavíme vedle současného umění?
Co se stane s pokladem, když ho postavíme vedle současného umění?
Výstava, která končí. V Praze teď doznívá výstava Fragmenty paměti: Svatovítský poklad v zrcadle současného umění v Jízdárně Pražského hradu. Končí 26. července, takže je to jeden z těch místních kulturních tipů, které se objevují až ve chvíli, kdy už člověk skoro nestíhá.
Nejde jen o kontrast staré a nové U podobných výstav mě zajímá hlavně instalace. Co se stane s významem drobného relikviáře, když ho umístíme do stejného prostoru jako současné dílo? Pomůže nové dílo návštěvníkovi vidět předmět jinak, nebo historický objekt jen použije jako kulisu pro dnešní výpověď?
U pokladu navíc nikdy nevidíme jen „původní“ věc. Vidíme opravy, doplňované části, stopy manipulace, někdy i rozhodnutí restaurátorů, která jsou starší než samotná výstava. Popiska může působit pevněji než předmět, který popisuje.
Jestli jste tam byli, zajímalo by mě, co vám připadalo přesvědčivější: samotné předměty, současné reakce, nebo způsob, jakým byly vedle sebe vystavené. U těchto výstav totiž často rozhoduje právě těch několik centimetrů mezi vitrínou a dílem.